Jak mě ředitelé vyškolili

Nikdy nevíme, kdo nás kdy a co naučí. Měla jsem kurz s tématem Porada a zvládání obtížné skupiny. Dopoledne nám uteklo, ani nevím jak. Diskuse, výměna zkušeností, s humorem a dobrou náladou. Na oběd jsem se skupinou nemohla jít, byli si sami. A odpoledne jsem se na dobrou partu těšila.

Jenže!

Odpoledne to bylo jinak. Nikdo se na mě nepodíval. Žádný oční kontakt. Dělali si svoje, bavili se mezi sebou. Neodpovídali mi. Koukali se na mně, jako bych byla cizí.

Snažila jsem se je zaujmout. Oslovovala jsem je jménem a ptala jsem se každého zvlášť. Byla jsem vtipná (tedy spíše trapná). NIC.

Tak mě to naštvalo (“já se tady snažím, dělám psí kusy a vy tohle“), a jela jsem si svůj výklad. Jako učitel, prezentace, podle sebe a hotovo. Byla jsem si tam sama s flipchartem a vnitřně jsem se uklidnila.

Za hodinu se ozval hurónský potlesk. A křičení – „Vydržela to! Hurá! Je dobrá!“. Chlapi se na obědě rozhodli, že mě otestují. Hodinu si mě nebudou všímat, budou si dělat svoje, bavit se mezi s sebou, rušit.

Jsem ráda, že mě kluci otestovali, protože jsem se sama naučila něco, co mi pak mockrát pomohlo. A zatím jsem to v žádné knížce nenašla.

RESUME

Takže za mě – když uděláte maximum, a nezískáte si pozornost skupiny,

dejte si time out – a „jeďte výkladový model“.

• Pusťte se do toho jako učitel. Jeďte si to svoje, jak to máte připravené. Neptejte se, nepokládejte otázky, nesnažte se vyvolávat diskusi.
• Sledujte skupinu, buďte s ní, ale respektujte, že oni mají „svoje naladění“ a vy zase máte svoji práci.
• Buďte profesionální – příjemní, v pohodě, v klidu, ale také ve své sebejistotě.
• Nesnažte se více, než je potřeba. Šetřete síly.
• Nepoznámkujte, neříkejte „Aha, tady to asi nikoho nezajímá. nebo A jsem zvědavá, jak to vyplníte, když o tom nevíte nic atd.“
• Buďte ve střehu, až to skupinu přestane bavit, můžete plynule přejít do modu spolupráce. Kolikrát stačí 20 minut a máte tým zase „zpátky“.

Taky je dobré počítat s tím, že skupina může řešit něco důležitého, o čem vy nevíte. Jednou se před prezentací člen týmu dozvěděl, že „je odejit“, řekl to ostatním, tak si dokážete představit, co se jim honilo v hlavách. Já jsem o tom nevěděla, bádala jsem, co se s nimi děje. A oni řešili mnohem vážnější věc, než byla moje prezentace. Nejsou jenom naše věci. Často lidé řeší něco mnohem zásadnějšího a nechtějí nám o tom hned říct.

Přeji vám dobré skupiny a dobré lidi. Většina takových je a užijte si to s nimi.

Míša