Naučte se, jak být šťastní. Aneb praktické tipy, jak na to.

• Jsou ve vašem životě chvíle, kdy se necítíte spokojení a šťastní? 
• Zdá se vám, že hodně dáváte, a méně dostáváte?
• Váš život není tak radostný, jak jste chtěli?

Začněte použít metodu NAIKAN

Za 14 dni budete pozitivnější. Budete překvapeni, kolik dobrých věcí se vám děje. 

Díky Naikanu se vám zlepší vztahy k sobě samým, ale také k druhým lidem. 

Jak NAIKAN funguje

• Metoda zvaná Naikan pochází z Japonska. Autorem je Yoshimoto Ishin, který ji zveřejnil ve 40. letech 20. století.  
• Úkolem této metody je proniknout do toho, co se odehrává mezi mnou a ostatními, s nimiž se setkávám. Vidět lépe vlastní roli v dané skupině, lépe poznat vlastní příspěvek do činnosti daných lidí i reakce druhých lidí na své vlastní chování. 
• Hlavním smyslem je zlepšit svoji sebereflexi, uvědomit si, co já druhým přináším, jaký je přínos druhých lidí ke mně a následně se mohu zamyslet i nad tím, jak náš vztah a fungování ve světě druhých zlepšit.

Základem jsou tři otázky, které si člověk klade

1. Co jsem dostal/dostala? 

2. Co jsem dal/dala já? 

3. Jaké potíže, starosti jsem druhým přivodil/přivodila?

Původně se s metodou pracovalo tak, že jste si vybrali jednu osobu a všechny otázky jste směřovali právě k ní. Často to byla matka, otec nebo váš jiný klíčový člověk.

Je prokázané, že po 14 dnech této metody praktikování, bylo možné zjistit nenáhodné zvýšení duševní i tělesné pohody a zlepšení postoje k některým lidem.

Nejprve tato metoda byla dělána tak, že jednou za týden se zapisovalo, ale vyšší efektivita se dosahuje, když se píše denně.

MOJE PRAKTICKÉ TIPY

Já to ve své psychologické praxi – ať už na konzultacích, koučinku nebo na kurzech – používám i obecněji – nevztahuji to pouze k jedné osobě.

Moje modifikované otázky jsou  

• Co jsme dnes dostali od druhých lidí?
• Co jsme my dnes udělali pro druhé lidi, co jsme jim dali?
• Jaké potíže jsme někomu dnes přivodili?

Kdy a jak často to dělat

Z praxe doporučuji si každý den udělat (pokud možno ve stejný) čas chvíli pro sebe. 

Stačí 10–15 minut. 

A projít si daný den. Odpovědět si na otázky, zapsat si je do sešitu, do mobilu – kam je to pro nás přirozenější, buď podrobnější popis určitého zážitku z daného dne. Nebo stačí jen hesla, pod kterým budeme vědět jen my, co to bylo.

Řekla bych, že už jen fakt, že na chvíli spočinete a projdete si den, je výborná relaxace. Tak to přece dělali i naši předkové. 

Jak vám to půjde – zkušenosti z praxe

U první otázky – co jsme dostali od druhých lidí (a nemuseli jsme to dostat, nebyla to jejich povinnost) – vám to půjde dobře. 

Stačí si jen projít den od rána a už sbíráte pozitiva, která jste dostali.  Jsou to maličkosti, často nehmotné věci. Milá slova, pomoc, podpora…

Příklad

• Ráno jsem měla štěstí, protože na mě řidič tramvaje počkal, a díky tomu jsem stihla dorazit do práce včas.
• Na meetingu se mě zastal můj šéf, když mě kolega obviňoval z toho, že jsem něco podcenila. Ta pomoc šéfa mi vlila chuť pokračovat a nedat se.
• V jídelně mi pan kuchař dal velký řízek a popřál mi dobrou chuť! 
• Dcera mi napsala, že dala obávanou zkoušku, a že je to i díky tomu, jak jsem jí určitě držela palce.

U druhé otázky…. Co jsem komu dala já …. 

Je to trochu těžší přemýšlení. Máme tendenci se podceňovat, že jsme druhým lidem nic extra nedali. 

Ale může to být drobnost typu:

• Zavolala jsem mamince a nereagovala na její stěžování si na život. Nedávala jsem jí rady, jen jsem poslouchala.
• Pustila jsem v tramvaji sednou mladou maminku s děckem.
• Vybrala a rezervovala jsem restauraci, kam půjdeme s rodinou o víkendu.

Třetí otázku bych doporučovala si na začátku neklást. (Jaké potíže jsme někomu přivodili.)

Je to těžké, chce to trénink. Někdy si přesně ani uvědomujeme, čím jsme druhým zkomplikovali život. Často nám to dochází později. Doporučuji začít těmi dvěma otázkami a pak uvidíte, kam vás to dovede.

Jak „NAIKOvání“ probíhá

Jakmile si začnete zapisovat, všimnete si nerovnováhy dvou seznamů. Co jsme dostali, a co jsme my dali. Jste potěšeni, co cizí lidé pro vás dělají. Až zpětně si uvědomíte, jak máte báječné přátele. A že i naše rodina je fajn a mají nás doma rádi.

Trochu se možná i zastydíte, že v druhém sloupci – co jsme dali my – je toho méně. A budete mít tendenci cíleně „páchat dobro“, abyste si tam večer mohli taky něco zapsat.

Jedna klientka říkala, že to vyřešila tak, že druhý den přinesla kolegyním chlebíčky, protože to bylo nejjednodušší. A pak v průběhu týdne se přidala i druhá kolegyně, která vzala na ochutnání koláč… a nezůstalo jen u výměny jídla, ale začaly být k sobě pozornější.

KAM JDE POZORNOST, TAM JDE ENERGIE!

Když se soustředíme na pozitivní věci – co jsme dostali (aniž jsme často pro to my sami něco udělali), pocítíme vděčnost. A vděčnost je krok ke spokojenosti.

A tím, že my sami jsme pozornější k druhým a snažíme se jim pomoci, vyjít jim vstříc, roztáčíme „kolečka pozitivity“. Nebojte se, určitě se najde nějaký „blbec“, který to zkazí, ale máme snahu…

Jak to začít dělat s dětmi

Na tuto myšlenku mě přivedla klientka, která to zavedla doma u svých dětí. Ona píše, ony malují – ještě nechodí do školy. A děti to baví! Zpočátku jim přišlo, že by se tam měly zaznamenávat jen hmotné dárky, které dostaly (tlak na maminku, aby „přitlačila“) – a následně vytvářely svoje výrobky a obdarovávaly i neznáme lidi z tramvaje…. Ale pak se to srovnalo.

Jestli u dětí zůstaneme jen u jedné otázky, nevadí, vždyť to stačí. Projít si den, uzavřít ho a s dobrou náladou usnout.  (Je to vlastně to známé – Vyčůrat, pomodlit a spát. Jen jsme tam ještě vsunuli – poděkovat.)

Budu ráda, když mi napíšete, jestli jste to zkusili. Jak vám NAIKAN funguje. A když budete mít nějaké dotazy, napište mi, ráda odpovím. Hezké dny, Vaše Míša

misa.dankova2020@gmail.com

Myšlenka pro zvídavé

• Nabízela by se nám i otázka: Jaké nepříjemnosti, těžkosti mi daná osoba způsobila. Ale to s v rámci NAIKANu neřeší. Předpokládáme, že to víme, že když bychom se soustředili na tuto otázku, že to nezvýší naši spokojenost v denním životě.