Zpětná vazba doma

Ten, kdo nás má rád, nám často neřekne to, co si myslí. Aby nám to nebylo líto, aby nás nezranil, aby si s námi nezkazil vztah. Jaký to má dopad? Nedozvíme se, co druhému na nás vadí, nemůžeme to zlepšovat a pak to mnohdy vyplave na povrch v situaci, kdy to nejméně čekáme. 

Napadlo mě to v souvislosti s manažerkou, která vede rozhovory se všemi svými podřízenými svých lídrů a snaží se zjistit, jak jsou lidé spokojeni, co jim chybí, co by chtěli zlepšit na svých přímých šéfem nebo na ní. Většina lidí rozhovory hodnotí pozitivně, někdo má stres, neřekne nic, nechce bonzovat a mít z toho pak problémy. A co mě zaujalo nejvíc bylo to, že ti, kteří danou manažerku znají, vědí, že je to dobrá ženská a že jí jde o celý tým, tak jí nechtějí kazit náladu. Vědí, že si to hodně bere a zbytečně je pak z toho smutná. Tak jí informace filtrují.

Myšlenky na doma

• I doma se stává, že nám druzí neříkají pravdu, protože nám nechtějí přidělávat starosti.
• Často až ve vyhrocené situaci slyšíme pravdu.  „Já ti nerozumím, měníš svoje názory, špatně se mi s tebou komunikuje“… a nás to mrzí. Kdyby nám to řekli průběžně, třeba bychom něco zlepšili. Ale třeba bychom taky neměnili nic.
• Nebo nám druzí naznačují, co jim na nás vadí, ale my to neslyšíme, nevnímáme, neuvědomujeme si to, že je to pro ně tak důležité. 
• Obáváme se sami říct druhým pravdu, protože máme strach, aby se na nás nenaštvali. Obáváme se, že bychom mohli vyvolat konflikt, že bychom o dané lidi přišli. A tak to v sobě dusíme, tlumíme, snažíme se to nevnímat. 
• ALE – ono to vybublá. A protože neumíme upouštět páru průběžně, větší konflikt zvládáme obtížně, vybouchneme. Řekneme více, než bychom chtěli, řekneme to razantněji, než to bylo potřeba. A výsledkem je trapno, narušený vztah. Nebo i ukončení daného vztahu.

Závěr

• Méně je někdy více. Lepší teď říct drobnost, než v mezní situaci vychrlit všechno „na rovinu“.
• Zpětná vazba často překvapí. V dobrém i špatném. Druhý nemusí očekávat, že se dozví něco, co neví a co se ho dotýká.
• Nejde jen o slova, ale často mnohem více o způsob. Pozor, abychom druhé neranili, aby jim to nebylo líto. Jemně!
• Nikdo nechce slyšet pravdu od svých nejbližších. Čím je nám ten člověk blíže, tím víc jsme citliví na to, jak věci říká a co říká.
• Poslouchat, vnímat, sledovat. 
• Je to proces. Něco se nám povede, něco nám ujede. 
• Ptejme se, zda to, co děláme,  je to pro druhé OK.
• Vztah je o dvou nebo více lidech. S někým nám to půjde samo, u někoho to bude trochu na sílu a musíme se připravit i na to, že u někoho to nepůjde.
• Pomalu – pravdivě k sobě, citlivě k druhým.