Jak to dělat s týmem, kdy se nám nedaří

Základem je sdílet emoce – samozřejmě i ty negativní!

Většinou se manažeři soustředí na sdílení best practice – budeme si vyměňovat zkušenosti, co komu funguje. Je to dobrý nápad, každý tip pomůže. Ale často jedna rada situaci neřeší. Nebojme se dát lidem prostor ke sdílení emocí. My se obáváme, že když „se nám to rozjede“. Jeden si začne stěžovat, přidá se druhý, čtvrtý vytáhne, že už neví, jak na to a že to nezvládne, že to nemá smysl, že je to k ničemu, že to ti nahoře vymysleli úplně špatně. 

Taky často naši lidé jsou sami v situaci, kdy negativní hodnocení, stížnosti, nepříjemné emoce musejí snášet od klientů. V kontaktu s klienty se naši lidé drží, argumentují, snaží se to obhájit, chtějí pomoci, jsou chápající a pozitivní. A to i na klienty, kteří se k nim nechovají dobře, jsou agresivní, manipulují s nimi, vybíjejí si na nich svoji frustraci. Když si toto uvědomíme, pak je nám jasné, že i naši lidi potřebují mít možnost „to ze sebe dostat“. 

Manažeři argumentují, že je lepší, když je porada konstruktivní, a negativní emoce by to jen narušily. Manažeři jsou sami alergičtí na poznámky, „že to nejde“, „že se na to můžeme vykašlat“, že je to k ničemu“ – reagují buď vyhýbavě, že to neslyší nebo i jim rupnou nervy a nářky razantně utnou!

 „To víme, že je problém. Jestli to nedáváš, jestli tě to nebaví, tak jdi pryč, když s tím pořád vyhrožuješ.“ Nebo „Nemá smysl být negativní, musíme se na to dívat optimisticky, věřme tomu, že se to zlepší atd.“

Co navrhuji:

  • Sledovat svoje lidi. Individuálně s nimi mluvit, vnímat, co a jak prožívají. Nenegovat jejich emoce, ani je nemusíme nějak extra pozitivně nabuzovat, bylo by to nepravdivé. „Je to problém, velký problém. Víme to. Děláme, co můžeme. Základ je vydržet, lepšíme se v maličkostech, vydržíme.“
  • I na týmových poradách být autentický – opravdový. Zeptat se KAŽDÉHO nahlas, jak se cítí. Dát všem stejný prostor, aby se někdo nevypovídal moc a na druhého nezbyl čas. Vyjádřit se i sami za sebe. Shrnout to. Přijmout to, nezpochybňovat, že to není pravda, že to bude lepší.
  • Zeptat se nejenom na to špatné, ale i na dobré věci, které se jim staly. Nejenom v práci, ale i v osobním životě. Nový pes do rodiny, syn začal sám chodit, dcera se nemůže dočkat, až půjde do školy, s kamarádem jsme byli na rybách a chytili obr sumce!
  • Dát si na tento týden cíle, malé dílčí, ale takové, které my sami můžeme ovlivnit. Abychom si na příště mohli sdělovat i pozitivnější pracovní zprávy.
  • Nepodporovat u svého týmu syndrom oběti. Ne že my nic nemůžeme, nezmůžeme, musíme to jen útrpně vydržet, my jsme jen malí páni…
  • Když by byl někdo v týmu, který atmosféru výrazně kazí, který negativně ovlivňuje ostatní, pak s ním individuálně o tom mluvit. Být přímý, věcný, a důsledný. Jedno shnilé jablko, by dokázalo rozložit celý tým! A sledovat si ho.
  • Společně plánovat i hezké věci pro náš tým. Bábovka na poradu, čtvrteční bowling, příští pátek společná snídaně, vymýšlení výletu.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů