Praktické tipy na online komunikaci

  1. Emoce se přes online protlačí
    Mám za sebou hodně online konzultací i online kurzů, workshopů a vím, že se to dá. Že se dá udělat hezká, příjemná, pohodová atmosféra. Ale musí se to mnohem lépe a detailněji připravit. U meetingu naživo se stačí postavit před skupinu, navnímat emoce, napojit se na skupinu, podívat se na všechny a začít mluvit o tom, co je pro skupinu podstatné. A už jsme na jedné vlně.
  2. Ale v onlinu je to těžší. Často lidi nevidíme. Ne všichni chtějí, mají nebo mohou použít kameru. Někdo s kamerou nepočítá a nechci ji – má triko na doma, neumyté vlasy, není namalovaná. Je v ložnici a tam „nás nechce pustit“. Je dobré respektovat, netlačit, ono to povolí.
    Někdo nechce být vidět, protože pak nemusí nic moc dělat. A dávat si pozor, jak se tváří a co říká, a místo toho může pracovat na jiném úkolu, připravovat oběd nebo relaxovat.
    Někdo se na sebe nerad dívá. Celé dny se na sebe dívat, ne vždy nám to na obrazovce sluší, je tam vidět VŠECHNO! takže to také někdy není hitparáda.
  3. Taky nevidíme, v jakém jsou naši kolegové rozpoložení. Seká se obraz a místo společného ladění řešíme, že někdo neslyší, někdo není vidět. Myslím, že se vyplatí – si to vždycky nechat v chatu ověřit – vidím, slyším, vidím prezentaci. Je to chvilka, a stojí to za to.
  4. Taky je dobré se zeptat, kde druzí jsou. V práci, doma, v dětském pokojíčku, do toho hlídají psa, který se „musí podívat taky“. Manžel vedle připravuje oběd a dělá trochu hluk. A kde mají kameru – protože koukají často „jinam“ a ne přímo na vás. A taky je dobré se zeptat, zda budou moci být přítomni všichni po celou dobu. Třeba musejí vyběhnout a převzít balíček. Nebo na 5 minut vypnou kameru a zkontrolují dítě, které je nemocné. Nebo mají hned po ukončení další schůzku a potřebují si třeba jen „odskočit“.
    Závěr – Dá se udělat dobrá atmosféra i přes online, ale je to větší dřina. Zabere to více času – v přípravě, v lehčím tempu na začátku, v naší větší koncentraci. O to více druhé překvapíme, když to s námi mají možnost zažít, že to „bylo fajn“. A vyžaduje to, abychom my sami jinak vedli schůzky nebo rozhovory.
  1. Když jsem v obýváku, nebudu si hrát na generálního ředitele. Ať chci nebo nechci, prostě je to jiné, a často se vyplatí být „normální“. Lidi to ocení. Že piji kávu, hlásím, že si zapisuji, a tak uhýbám očima dolů.
  2. Na online je to větší fičák
    Při online konzultacích jsem překvapená, jak rychle se dostáváme i s lidmi, s kterými jsme se ještě neviděli, do hloubky. Oni jsou doma, jsou v bezpečí a mají pocit, že „na ně nemohu“. A taky se mohou více soustředit na sebe, než že by pozorovali mne. Pro introverty jsou online konzultace často bezpečnější a mají je rádi.
  3. Pozor na vtipnost
    Někdy nevíme, co říct, jsme vtipní, máme tendenci obracet věci v žert. Máme rádi „chytrý humor“ – to znamená, že ne každý to pochopí hned, a ne každý se tomu směje. Prostě – když jsme takoví vtipálci, při online je lepší brzdit.
    Ne všechny vtípky na online vyzní stejně dobře jako při osobním kontaktu. Na online méně vtipů:)
  4. Online zesiluje emoce. Je tam více vidět, slyšet – když jsme naštvaní, otrávení, nebo naopak nadšení. A může se stát, že to v online „přestřelujeme“. Hádka po onlinu, má opravdu grády.
    A slova, která takhle proneseme, mohou znít v éteru velmi dlouho. A to nemluvím o tom, že si to druhá strana může nahrát nebo zapisovat, a my si toho ani nevšimneme.
  5. Co funguje na online meetingách dobře, v online modelu nemusí mít úspěch. Jestliže se mají vypovídávat všichni – je to dlouhé, nezajímavé, lidi to nevydrží. Je třeba více strukturovat – teď bude mluvit ten a ten. Chat je fajn, ale ne každý píše. Ne každý se hlásí, a ne každý se chce vyjadřovat. Kdo mluví, v online většinou mluví moc a musí se zastavit – to se nedá vydržet.
  6. Online se skupinou – je náročné. Řada témat se vůbec na online se skupinou nehodí. Diskusní témata, sporná témata, vytýkání, nepříjemné informace, u kterých chceme slyšet odezvu. Brainstorming přes online taky má jinou atmosféru než, kdy jsme společně fyzicky. Něco je prostě lepší probrat pak individuálně. Vypadá to, že je to zbytečně dlouhé, ale nemusí být a hlavně – zabere to a my budeme vědět, na čem jsme a probereme, co je potřeba. Při onlinu se rychle ztrácí pozornost.
  7. Online komunikace je náročná. Proto je třeba po online kontaktu se zvednout. Vyvětrat, nadechnout se, jít si zakouřit po náročnějším rozhovoru. Udělat si přestávku, vyčistit si hlavu. Nesedět v kuse, nesledovat v kuse obrazovku, narovnat se, protáhnout se.
    Když máme čas, protože často jeden meeting navazuje na druhý. A ráno začneme a večer se od počítače zvedneme. Jestli můžeme jít na chvíli ven – do zeleně, tak by to bylo moc fajn. Zasloužíme si to.
    A těším se na vaše zkušenosti! Každý nápad se nám hodí.

     misa.dankova2020@gmail.com
    Děkuji a těším se na vás. Míša
Komentáře
  1. Andrea napsal:

    Míšo máš naprostou pravdu ohledně vtipnosti. V online režimu to nedokážu odhadnout a někdy se mi zdá, že to přeženu. Už jsem ráda, že se pomalu, ale jistě vracíme na centrálu. Ať se ti daří! 🙂

    • Michaela Daňková napsal:

      Zdravím Andreo děkuju za komentář. Přesně, to je taková naděje 🙂 Míša

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů