Jitka je puntičkář. Odborně zdatná. Když něco šéfovi odevzdává, musí to býtdokonalé. Na jedničku. Je to práce, která je i s „mašličkou“. A přesto s tím šéf neníspokojen.Jak to vidí šéf„Uvítal bych spíše „draft“. Stačí mi to rozpracovat jenom do 70 %. Pak potřebuji,abychom se na to společně podívali, řekli si, co chce dodělat, co vypustit. Mění sepriority i od mého šéfa,...
A mám i „viníka“ Denis Diderot (1713-1784) neměl peníze na svatbu své jediné dcery. Žil v chudobě, ale ve světě byl známý pro svou knihu Encyklopédie. Ruská carevna Kateřina Veliká milovala jeho knihy a když se dozvěděla, jaké má starosti, nabídla mu, že od něj jeho svazky Encyklopédie koupí. A z Diderota se stal náhle bohatý člověk. Ale co ho zničilo...
Jana je manažerka a vede tým 30 lidí. Byla téměř 6 měsíců bez šéfa, takže měla kromě své práce i práci, která spadá do gesce nadřízeného. Vytváření kontraktů, jednání s klienty a péče o ně – to jsou zásadní věci pro firmu, a to nepočká. Během posledního měsíce se šťastně uzavřelo výběrové řízení na jejího šéfa. A nový šéf nastupuje příští týden. Hurá!...
Jirka je fajn chlap. Analytik, který rozumí číslům. Na žádné řeči ho neužije. Pro někoho je přísný a nebojí dávat otevřenou zpětnou vazbu. Ale my jsme si padli do noty. Asi to je dané tím, že kromě čísel ho zajímají lidé. Vede jich 10, jsou stejní jako on, odborníci, specialisté, kteří dělají svoji práci, ale nemají potřebu se...
Máme tady první květnové pondělí. A moje předsevzetí je, že si nenechám utéct všech pět dní v týdnu. Že nebudu mít pondělí a pak hned pátek. Chci začít toto pondělí jinak než vždycky. Chci začít tak, abych měla dobrý celý týden. Chci prožít den po dni. A tak si říkám, že dnešnímu pondělí budu věnovat mimořádnou pozornost. Protože jak začnu...
Na kurzech se často dostáváme k tématu, že firmy se více soustředí na nováčky, kterým věnují velkou pozornost. A zapomíná se na ty pracovníky, kteří jsou ve firmě dlouho. Naopak se seniorním pracovníkům zdá, že je to spíše na škodu mluvit o tom, že jsem zaměstnanec už 30 let, 25 let atd… vlastně celý život. Že ta moje věrnost a loajalita k firmě...
Ze všech konzultací, které v poslední době mám, vyznívá strach. Strach o sebe, o životy lidí na Ukrajině, strach, o to, že se Putin nezastaví, že to vtrhne k nám. Strach o rostoucí ceny, strach o to, co s námi bude a jak to zvládneme. A často největší strach máme o děti. Jak jim dnes můžeme pomoci, aby to „vzali“ co nejlépe. Aby je to netrápilo, aby...
Být spolu, a to při takových aktivitách, které jsou pro vás běžné. Jít spolu nakoupit, skočit k babičce, podívat se na film, který nás společně baví. Dělat to, co nás obě strany těší a máme to rádi. Nebát se napřímo zeptat, co se děje? Co je trápí? Jak danou situaci vnímají a hodnotí spolužáci? Co o tom píšou na sítích kamarádi? Jde...
Mluvme o tom. Co se děje, co my o tom víme, jaký je náš názor a postoj. Nebojme se mluvit i o našich pocitech. I my, přestože jsme dospělí, máme obavy. Cítíme se nejistě. Jsme zaskočení. To, že jsme otevření, podporuje opravdovost naší komunikace. Děti nás dobře znají a vědí, co se v nás děje. Zároveň platí, že Česko je bezpečná země...
Ať chceme nebo nechceme, válečný stav na Ukrajině působí na nás všechny a každý se s tím vyrovnáváme, jak umíme. Plný obdiv všem, kteří aktivně pomáhají a organizují pomoc. A to nemluvím o těch, kteří jsou v té situaci v první linii. Ale já bych se ráda věnovala nám ostatním, kteří darovali peníze, věci, snažíme se být nápomocní, ale sami tak trochu nevíme, co...
Michaela Daňková