Vyhoďte televizi

„Prosíme, žádáme vás, modlíme se, vyhoďte televizor a na jeho místo si přidělejte krásnou polici na knihy.“

(Roald Dahl britský romanopisec, povídkář, básník, stíhací pilot a scenárista 1916–1990)

Ono je vlastně otázka – jestli bychom neměli „vyhodit“ jenom televizi nebo i zrušit Netflix nebo naše koukání na sociální sítě. Myslím, že se to netýká jenom mladých lidí, u kterých říkáme, jak jsou pořád na sítích, a že jejich svět přešel do onlinu. Ale upřímně – jsem až překvapená, kolik času já sama věnuji online světu. 

Chápu, že televize je fajn, že někdy je dobré vůbec „slyšet nějaké hlasy“, že tam dávají i dobré pořady, ale možná, že bychom mohli televizi omezit.

Teď jsem zavedla malé změny do svého života. 

• Ráno zkontroluji sociální sítě, co je tam nového, co mě zaujme. Napíšu příspěvek na Linked In. Podívám, co je tam zajímavého. Odpovím na komentáře. A pak se to v průběhu dne snažím omezovat. 
• V metru nebo v tramvaji pozoruji lidi. Vždycky mě to bavilo a přinášelo inspiraci i do mé práce. To víte – psycholog, co už se mnou uděláte.
• Zase jsem zavedla svoje sedánky s knihami v Neoluxoru nebo Academii. Jsou to domy plné knih s kavárnou. Vyberu si 10 knih, které mne zaujaly, odnesu si je do jejich kavárny, objednám si něco dobrého a jen tak si je pročítám. A pak si vyberu jednu, dvě, které si koupím. Je to prima čas, který trávím s knihami a s lidmi, kteří také rádi čtou.
• Když vařím nebo dělám něco doma, ráda si poslechnu zajímavé rozhovory. 
• Před spaním se snažím na sítě nekoukat vůbec, vyhovuje mi se zaposlouchat do podcastu o cestování. Na čtení knihy to v posteli u mě není.

Snažím se – ale ne vždy to dodržuji!

A když jsem hledala nějaké zajímavosti o R. Dahlovi, tak se mi moc líbil i jeho konec.

S postupujícím věkem ho postihla nemoc kostní dřeně a jeho stav se rapidně zhoršoval. Byl převezen do nemocnice a bylo jasné, že mu zbývá velmi málo času. Obklopen rodinou vyřkl ta nejkrásnější poslední slova: 

“Víte, nebojím se smrti. Jen mi budete všichni strašně chybět.” 

Poté zavřel oči a přestal reagovat. Sestřička, pod dojmem, že upadl do bezvědomí, naplnila injekci morfinem, aby jeho odchod ulehčila. V momentě, kdy do něj píchla jehlu, Dahl sebou cukl a zaječel “Aw FUCK!”. Za pár minut zemřel…

Za mě – tomuhle se říká stylový odchod. Byl to fakt cool chlapík.