Dostala jsem nedávno dotaz: „Mám se zabývat i introverty v týmu? Mně se zdá, že jim ten home officce vyhovuje. A vlastně ani nechtějí chodit do kanceláře, i když mohou.“
Jako psycholog, jako mentor, jako člověk – říkám ANO, zabývejme se analytiky, introverty! Ono to souvisí s tématem, jak motivovat svůj tým, jak udržet výkon a dobrou náladu v týmu. Je pravda, že když v našem týmu jsou spíše specialisté, analytici, kteří mají rádi přesnost, jasnost, je pro ně důležitá stabilita a nepotřebují k výkonu nepřiměřené emoce. Ani nemají potřebu každodenního kontaktu s druhými lidmi, nechtějí si povídat o tom, co zrovna vařila kolegyně k večeři, nechtějí trávit čas „plkáním“. Nicméně se ukazuje, že představa, že tento typ zaměstnanců na HO nevyžaduje zvláštní pozornost, je mylná. Introverti mají často tendenci skrývat své emoce a ani si je plně sami neuvědomují. Ale to neznamená, že emoce nemají a že věci hluboce neprožívají! Já mám na kurzech a ve své práci introverty moc ráda, právě pro to, že více poslouchají, než mluví, oceňuji, že bez zbytečných slov a emocí, pracují a přemýšlejí o tom, o čem je řeč. A tak taky ze své konzultantské praxe vím, že na ně až překvapivě hodně působí emoce v týmu, ve firmě, rodině, ve společnosti. Že citlivě vnímají nejistotu, prožívají obavy a úzkost, že mají strach o své blízké, o práci. Ničí je nepřehlednost situace, nekonzistentnost kroků, které se ve společnosti a často i firmě dělají.
Co my jako manažeři s tím?
Co my jako manažeři z toho budeme mít?
Přeji vám a vašemu týmu hodně zdaru, energie a sil. A těším se s vámi na příště. Ať už v časopise, online nebo osobně. Vaše Míša